18. září 2010 v 18:38 | Josef Hlávko
Nejstarší historie obce Městec – 1542 – první písemné zmínky
*
Městec -středověká ves, která vznikla patrně kolem tvrze dnes již
zaniklé. Jako poddanská vesnice, majetkově náležela do původního
zboží sousední tvrze Veselice. K roku 1426 jeden díl Městce držel jistý
rytíř (nebo vladyka) Petr z Veselice. Jeho nástupci pak tento majetek
“dále dělívali”, takže až “nejméně třem pánům souběžně patřil”.
Jedním jejím majitelem byl ve druhé polovině 15. století Mladota
z Veselice, od konce 15. století drželi tvrz vladykové ze Sendražic. Tyto
zmínky jsou ale zaznamenány retrospektivně, takže oficiální první
písemnou zmínkou “in originali” jsou až záznamy k roku 1542 (1537),
kdy “děd. své ve vsi (…) Miestsczy (…), resp. k roku 1546 (1488), kdy
“budou se moci uvázati v dědiny její věnné zápisné w Miesczy v dw. p.
s p.”.
zaniklé. Jako poddanská vesnice, majetkově náležela do původního
zboží sousední tvrze Veselice. K roku 1426 jeden díl Městce držel jistý
rytíř (nebo vladyka) Petr z Veselice. Jeho nástupci pak tento majetek
“dále dělívali”, takže až “nejméně třem pánům souběžně patřil”.
Jedním jejím majitelem byl ve druhé polovině 15. století Mladota
z Veselice, od konce 15. století drželi tvrz vladykové ze Sendražic. Tyto
zmínky jsou ale zaznamenány retrospektivně, takže oficiální první
písemnou zmínkou “in originali” jsou až záznamy k roku 1542 (1537),
kdy “děd. své ve vsi (…) Miestsczy (…), resp. k roku 1546 (1488), kdy
“budou se moci uvázati v dědiny její věnné zápisné w Miesczy v dw. p.
s p.”.
*
Přibližně od druhé poloviny 16. století se vesnice Městec postupně
(jednotlivými díly) začlenila do správy novoměstského panství.
Na přelomu let 1849 a 1850 ale došlo k zásadní reformě veřejné
správy. Mimo jiné byla zrušena dosavadní patrimoniální správa
(panství) a naopak nově byly vytvořeny administrativní celky zvané
okresy. Dosavadní poddanské vesnice byly prohlášeny za svobodné
a samostatné obce s vlastní samosprávou.
V roce 1849 se obec Městec a Veselice musely spojit a zvolili tzv.
výbor obecní, který ze sebe zvolil představeného a dva radní. Prvním
představeným byl Václav Fridrich z Veselice a radními Jan Lukášek
z Městce a Jan Lábus z Veselice. Ti úřadovali až do roku 1861.
Roku 1925 rozhodnutím ministerstva vnitra se staly dosud spojené
obce Městec – Veselice samostatnými. V Městci byl jmenován předse-
dou obecní správní komise pan Antonín Spura.
Bývalému starostovi panu Josefu Hlávkovi z Veselice, který nepře-
tržitě 27 let úřadoval, byl předán diplom čestného občanství obcí
Městec a Veselice.
Přibližně od druhé poloviny 16. století se vesnice Městec postupně
(jednotlivými díly) začlenila do správy novoměstského panství.
Na přelomu let 1849 a 1850 ale došlo k zásadní reformě veřejné
správy. Mimo jiné byla zrušena dosavadní patrimoniální správa
(panství) a naopak nově byly vytvořeny administrativní celky zvané
okresy. Dosavadní poddanské vesnice byly prohlášeny za svobodné
a samostatné obce s vlastní samosprávou.
V roce 1849 se obec Městec a Veselice musely spojit a zvolili tzv.
výbor obecní, který ze sebe zvolil představeného a dva radní. Prvním
představeným byl Václav Fridrich z Veselice a radními Jan Lukášek
z Městce a Jan Lábus z Veselice. Ti úřadovali až do roku 1861.
Roku 1925 rozhodnutím ministerstva vnitra se staly dosud spojené
obce Městec – Veselice samostatnými. V Městci byl jmenován předse-
dou obecní správní komise pan Antonín Spura.
Bývalému starostovi panu Josefu Hlávkovi z Veselice, který nepře-
tržitě 27 let úřadoval, byl předán diplom čestného občanství obcí
Městec a Veselice.
*
Na jih pod vsí říká se ,, Na rybníkách”. Byly zde rybníky od sebe
oddělené dosud stojícími hrázemi a mohl býti jeden po druhém vy-
puštěn. Nejvýše položen byl ,,Nový” pod Nahořanami, pod ním ,,Starý”,
dál ,,Závistník”, ,,Kravák” a ,,Bahna”, kterýžto poslední vypouštěl svou
vodu do Metuje. Jsou-li z doby Karlovy, nebo Ferdinanda III., nevíme.
Na jih pod vsí říká se ,, Na rybníkách”. Byly zde rybníky od sebe
oddělené dosud stojícími hrázemi a mohl býti jeden po druhém vy-
puštěn. Nejvýše položen byl ,,Nový” pod Nahořanami, pod ním ,,Starý”,
dál ,,Závistník”, ,,Kravák” a ,,Bahna”, kterýžto poslední vypouštěl svou
vodu do Metuje. Jsou-li z doby Karlovy, nebo Ferdinanda III., nevíme.
*
Požáry
Dne 2. června 1883 po druhé hodině odpolední při severovýchodním
větru a po předcházejícím mnoho dní trvajícím vedru vypukl v čísle
popisném 7 pana Václava Marla v domovním stavení oheň. V 5 -8
minutách byla ohněm zasažena stavení č.p. 4., 5., 6.,7., 8., 9., 10., 12.,
13., 14., 15 a 17.
Dne 2. června 1883 po druhé hodině odpolední při severovýchodním
větru a po předcházejícím mnoho dní trvajícím vedru vypukl v čísle
popisném 7 pana Václava Marla v domovním stavení oheň. V 5 -8
minutách byla ohněm zasažena stavení č.p. 4., 5., 6.,7., 8., 9., 10., 12.,
13., 14., 15 a 17.
*
Na místo požáru se sjelo 12 stříkaček, ale oheň byl tak prudký,
že se nedalo nic dělat. Číslo 5, 15 a 17 vyhořelo až do základů.
U ostatních stavení zůstaly povětšinou jenom zdi. ,,Když jest nouze
nejvyšší, Pán Bůh bývá nejbližší”. Pravost přísloví se ukázala i zde.
Lidé z okolních vesnic uspořádali sbírky ve prospěch postiženým. Byla
přivážena sláma, obilí, chléb, mouka, šatstvo a 1208 zl.69kr. Většina
darů byla předána obecnímu úřadu, který je mezi postižené rozdělil.
21.8.1924 vypukl po 23.hodině v noci oheň ve stodole pana Vác-
lava Housera. Stodola shořela i se zásobou sklizně. Oheň byl založen,
ale žhář nebyl vypátrán. 14 dnů sousedé vykonávali hlídku po obci,
neboť neočekávaným požárem byl klid vesničky narušen.
Na Silvestra 1948 po 20 hodině vypukl požár v č.p. 1. Požár se
podařilo uhasit, ale na Nový rok městečtí sousedé pracovali na spále-
ništi a další vznikající oheň hasili z Broumárku.
Na místo požáru se sjelo 12 stříkaček, ale oheň byl tak prudký,
že se nedalo nic dělat. Číslo 5, 15 a 17 vyhořelo až do základů.
U ostatních stavení zůstaly povětšinou jenom zdi. ,,Když jest nouze
nejvyšší, Pán Bůh bývá nejbližší”. Pravost přísloví se ukázala i zde.
Lidé z okolních vesnic uspořádali sbírky ve prospěch postiženým. Byla
přivážena sláma, obilí, chléb, mouka, šatstvo a 1208 zl.69kr. Většina
darů byla předána obecnímu úřadu, který je mezi postižené rozdělil.
21.8.1924 vypukl po 23.hodině v noci oheň ve stodole pana Vác-
lava Housera. Stodola shořela i se zásobou sklizně. Oheň byl založen,
ale žhář nebyl vypátrán. 14 dnů sousedé vykonávali hlídku po obci,
neboť neočekávaným požárem byl klid vesničky narušen.
Na Silvestra 1948 po 20 hodině vypukl požár v č.p. 1. Požár se
podařilo uhasit, ale na Nový rok městečtí sousedé pracovali na spále-
ništi a další vznikající oheň hasili z Broumárku.
*
Kaplička
Roku 1870 byl dán podnět ke sbírkám na vystavění kapličky
v Městci. Až do té doby podle starého zvyku sousedi mladí, jež chtěli
nabýt sousedského práva, museli složit jistou část peněz, za něž se
objednávala hudba a peníze při společné zábavě utratili.
Ale roku 1870 po návrhu Václava Spury z Městce usnesli se sou-
sedé, že na útratu nedají nic, ale že za peníze postaví v obci zvonek.
Sebralo se hned asi 50 zlatých a místo jednoduchého zvonku postavila
se na obci kaple s obrazem Nejsvětější Trojice, která byla v roce 1871
vysvěcena, stála přes 500 zlatých. Zvonek byl ulitý v Hradci Králové,
pokřtěný na jméno ,, Blahoslavené Panny Marie”. V dubnu roku 1924
byl zakoupen v Pardubicích nový zvonek na kapličku. Téhož roku před
velikonocemi byl vyměněn. Původní válečný litinový zvonek již nevyho-
voval a o jeho nejasném zvuku kolovaly různé vtipy.
Roku 1870 byl dán podnět ke sbírkám na vystavění kapličky
v Městci. Až do té doby podle starého zvyku sousedi mladí, jež chtěli
nabýt sousedského práva, museli složit jistou část peněz, za něž se
objednávala hudba a peníze při společné zábavě utratili.
Ale roku 1870 po návrhu Václava Spury z Městce usnesli se sou-
sedé, že na útratu nedají nic, ale že za peníze postaví v obci zvonek.
Sebralo se hned asi 50 zlatých a místo jednoduchého zvonku postavila
se na obci kaple s obrazem Nejsvětější Trojice, která byla v roce 1871
vysvěcena, stála přes 500 zlatých. Zvonek byl ulitý v Hradci Králové,
pokřtěný na jméno ,, Blahoslavené Panny Marie”. V dubnu roku 1924
byl zakoupen v Pardubicích nový zvonek na kapličku. Téhož roku před
velikonocemi byl vyměněn. Původní válečný litinový zvonek již nevyho-
voval a o jeho nejasném zvuku kolovaly různé vtipy.
*
Hospoda
V roce 1928 byl zrušen a přehrazen z rodinných poměrů taneční sál
u pana Josefa Mareše č.p. 13. Hospodářství bylo předáno nevlastnímu
synovi Jaroslavu Ottovi. Jak staří pamětníci vyprávěli, postavil hosti-
nec dědeček Josefa Mareše v 18. století. Před tím byla hospoda v č.p.
12, která v roce 1883 shořela.
V roce 1928 byl zrušen a přehrazen z rodinných poměrů taneční sál
u pana Josefa Mareše č.p. 13. Hospodářství bylo předáno nevlastnímu
synovi Jaroslavu Ottovi. Jak staří pamětníci vyprávěli, postavil hosti-
nec dědeček Josefa Mareše v 18. století. Před tím byla hospoda v č.p.
12, která v roce 1883 shořela.
*
Počet obyvatel
V roce 1834 měla ves 24 domů, 140 obyvatel.
V roce 1890 se uvádí, že ves má 35 domů a 208 obyvatel.
V roce 1930 bylo provedeno sčítání lidu. V Městci bylo napočítáno
88 římských katolíků, 10 českoslovanských ,1 českobratrský a 1 bez vyznání.
V roce 1949 byl počet obyvatel v Městci 71.
V současné době má Městec 32 obyvatel 17 domů.
V roce 1834 měla ves 24 domů, 140 obyvatel.
V roce 1890 se uvádí, že ves má 35 domů a 208 obyvatel.
V roce 1930 bylo provedeno sčítání lidu. V Městci bylo napočítáno
88 římských katolíků, 10 českoslovanských ,1 českobratrský a 1 bez vyznání.
V roce 1949 byl počet obyvatel v Městci 71.
V současné době má Městec 32 obyvatel 17 domů.
